Bohové Olympu: Proroctví (Kniha 1.)

Leo doufal, že je ten taxík odveze až na vrcholek.takové štěstí ale neměli. Auto šplhalo po horské silnici,škubalo sebou a skřípalo a v půli cesty zjistili, že stanice správce je zavřená a přes cestu je natažený řetěz.„Dál nemůžu,“ pokrčil rameny taxikář. „Nerozmyslíte si to?Zpátky to bude dlouhá cesta, a to auto nějak zlobí. Nemůžu tu na vás počkat."„Nerozmyslíme.Leo vystoupil jako první. S tím autem měl špatné tušení, a když se podíval dolů, viděl, že se nespletl. Kolase bořila do cesty, jako by to byl tekoucí písek. Ne moc - jenom tak, že to řidič považoval za problém s převodovkou nebo s nápravou - ale Leo věděl, o co jde.Cesta byla z uježděné hlíny. Nebyl důvod, proč by měla být měkká, ale Leovi se už začaly bořit i boty. Gaia si s nimi hrála.Zatímco kamarádi vystupovali, Leo zaplatil taxikáři. Nešetřil- sakra, proč taky? Byly to Afrodítiny prachy. Navíc měl pocit, že se z téhle hory už nedostanou. číst dál

Piper se probudila u stolu v kavárně na chodníku.Chviličku si myslela, že se jí to pořád ještě zdá. Nastalo slunečné ráno. Vzduch byl chladný, ale venku se sedělo příjemně.U ostatních stolků si povídali a popíjeli kávu cyklisté,obchodníci a studenti.Cítila eukalypty. Před malebnými obchůdky procházeli pěší. Ulici lemovaly stromy s červenými chlupatými květy a kvetoucí azalky, jako by zima byla cosi vzdáleného.Jinými slovy: ocitla se v Kalifornii.Na židlích kolem seděli kamarádi - všichni spokojeně pospávali s rukama založenýma na prsou. A měli nové šaty. Piper shlédla na sebe a zalapala po dechu. „Mami!“Vyjekla hlasitěji, než měla v úmyslu. Jason sebou škubl,praštil koleny do stolu a po něm se probudili všichni.„Co je?“ chtěl vědět Hedge. „S kým se bojuje? Kde?“„Padáme!“ Leo se chytil stolu. „Ne - nepadáme. Kde to-to  jsme? číst dál

Piper se zdálo, že je na střeše internátu školy.Pouštní noc byla chladná, ale ona vzala deky a s Jasonem vedle sebe víc tepla nepotřebovala.Vzduch voněl po pelyňku a hořícím dřevu v krbech. Na obzoru se tyčilo pohoří Spring Mountains jako rozeklané černé zuby s tlumenou září Las Vegas v zádech.Hvězdy svítily tak jasně, až se Piper bála, že neuvidí meteorický roj. Nechtěla, aby si Jason myslel, že ho sem nahoru vytáhla pod falešnou záminkou. (I když ta záminka byla naprosto falešná.)Ale meteority nezklamaly. Skoro každou minutu se nějaký prohnal po obloze jako čára bílého, žlutého nebo modrého ohně.Piper nepochybovala, že by děda Tom měl nějaký indiánský mýtus na vysvětlení, ale právě teď budovala vlastní příběh.Jason ji vzal za ruku - konečně — a ukázal na dva meteority,které se prohnaly atmosférou a nakreslily na nebi kříž.„Páni,“ promluvil. „Ani se mi nechce věřit, že to Leo nechtěl vidět.“ číst dál

Jasonovi poklesla čelist. Ústřední část Aiolovy pevnosti byla velká jako katedrála se vznášející se klenutou postříbřenou střechou. Ve vzduchu plulo televizní vybavení — kamery, reflektory,dekorace, rostliny v květináčích. A chyběla podlaha.Leo se málem zřítil do propasti, než ho Jason stáhl zpátky.„U všech svátých ! “ polkl Leo. „Poslouchejte, Mellie, příště nás varujte předem!"Obrovská kruhová jáma se táhla přímo do středu hory. Byla nejspíš půl míle hluboká, plná jeskyní. Některé ty tunely asi vedly přímo ven. Jason si vzpomněl, že viděl vichry, jak z nich vylétají, když byli na Pikes Peaku. Jiné jeskyně byly uzavřeny něčím lesklým, snad sklem nebo voskem. Celé se to tam hemžilo harpyjemi, aurami a papírovými vlaštovkami, ale pro někoho,kdo neuměl létat, by to znamenalo pořádně dlouhý a pořádně smrtelný pád.„Propáníčka,“ lekla se Mellie. „Moc se omlouvám." Odněkud z róby si vylovila krátkovlnnou vysílačku a řekla do ní: číst dál

Jason našel sestru a zase o ni přišel, to všechno za necelou hodinu.Když šplhali po skále plovoucího ostrova, pořád se ohlížel,ale Thalia byla pryč.Přes to všechno, co říkala o jejich setkání, Jason trochu pochyboval.Našla novou rodinu s Lovkyněmi a novou matkuv Artemis. Vypadala tak sebejistá a spokojená se svým životem,že Jason netušil, jestli do něj vůbec někdy patřil. A vypadala tak odhodlaná najít kamaráda Percyho. Pátrala taky takhle po Jasonovi?To není fér, vyčetl sám sobě. Myslela si, že jsi mrtvý.Nedokázal se smířit s tím, co říkala o mámě. Jako by mu podala dítě - vážně ubrečené a šeredné dítě - a řekla: Tu máš, jetvoje. Starej se. Nechtěl se starat. Nechtěl se na něj dívat ani ho vláčet s sebou. Nechtěl vědět, že měl tak šílenou mámu, která se ho zbavila, aby uklidnila bohyni. Není divu, že Thalia utekla.Pak si vzpomněl na Diův srub v Táboře polokrevných - na ten malý výklenek, kde si Thalia udělala ležení, z dohledu číst dál

Když Leo viděl, jak dobře bylo postaráno o Piper a Hedge,úplně se naježil.Představoval si, jak jim mrznou zadky ve sněhu, ale Lovkyně Phoebe postavila hned před jeskyní veliký stříbrný stan.Leo netušil, jak to dokázala tak rychle, ale uvnitř byla petrolejová kamínka, která udržovala příjemné teplo, a hromada pohodlných polštářů. Piper už zase vypadala jako normálně a měla novou bundu, rukavice a maskovací kalhoty jako Lovkyně.Ona, Hedge a Phoebe odpočívali a popíjeli horkou čokoládu.„Tak to ne,“ protestoval Leo. „My dřepíme v jeskyni, a vy tu máte luxusní stan? Podchladte mě taky někdo. Chci horkou čokoládu a bundu!“Phoebe ohrnula nos. „Kluci,“ ušklíbla se, jako by to byla ta nejhorší urážka, která ji napadla.„To nic, Phoebe,“ uklidňovala ji Thalia. „Vrstva oblečení navíc se jim bude hodit. A čokoláda se pro ně jistě taky najde.“ číst dál

Leo soudil, že má z celé party největší smůlu, a to už něco znamenalo. Proč on nemá dávno ztracenou sestru nebo tátu - filmovou hvězdu, která potřebuje zachránit? Na něj zbyl jen opasek na nářadí a drak, který se v půlce výpravy rozpadl.Mohlo to být tím pitomým prokletím Héfaistova srubu, ale Leo si to nemyslel. Neměl v životě štěstí už dávno předtím, než se dostal do tábora.Počítal, že za tisíc let, až se o téhle výpravě povedou řeči u táborového ohně, bude se vyprávět o hrdinném Jasonovi,krásné Piper a o jejich poskokovi, Ohniváči Valdezovi, který za nimi běhal jako pejsek s pytlem kouzelných šroubováků a občas opekl hamburgery z tofu.A aby to nestačilo, zamiloval se do každé holky, na kterou narazil - a která byla úplně mimo jeho ligu.Když uviděl Thalii, napadlo ho okamžitě, že je až moc hezká na to, aby to mohla být Jasonova sestra. Pak si pomyslel, že to radši neřekne nahlas, aby neměl malér. Líbily se mu ty černé číst dál

„Vlci“ vydechla Piper. „A blízko.Jason se zvedl a povolal si meč. Leo a trenér Hedge taky vstali. Piper to zkusila, ale před očima se jí roztancovaly černé skvrny.„Zůstaň tady,“ nařídil jí Jason. „My tě ochráníme.Zaťala zuby. Nesnášela, když se cítila bezmocná. Nechtěla,aby ji někdo chránil. Nejdřív ten pitomý kotník. Teď pitomé podchlazení. Chtěla být na nohou, s dýkou v ruce.Pak hned za světlem ohně u vchodu do jeskyně uviděla ve tmě zářit pár rudých očí.No tak dobře, pomyslela si. Trocha chránění možná neuškodí.Ve světle ohně se objevili další vlci - černá zvířata větší než dogy, s kožichy od ledu a sněhu. Tesáky se jim zaleskly a zářící rudé oči vypadaly nepříjemně inteligentně. Vlk vpředu byl vysoký skoro jako kůň, tlamu měl flekatou, jako by zrovna někoho zabil. číst dál

Piper se probrala, bylo jí zima a třásla se.Zdál se jí příšerný sen o staříkovi s oslíma ušima, jak ji honí a řve: Máš ji„Ach, bože.“ Zuby jí drkotaly. „Proměnil mě ve zlato!“„Už jsi v pořádku? Jason se k ní sklonil a obalil ji teplou dekou,ale pořád si připadala promrzlá jako Boreásovo podkroví.Zamrkala, snažila se zjistit, kde jsou. Vedle ní plál oheň a do vzduchu stoupal štiplavý kouř. Světlo ohně poblikávalo na skalních stěnách. Byli v nějaké mělké jeskyni, ale moc je nechránila. Venku skučel vítr a padal sníh. Mohl být den i noc.Z té sněhové vánice byla taková tma, že se to nedalo poznat.„L-L-Leo?“ vykoktala Piper.„Přítomen a odzlatěn I Leo seděl zabalený v dekách. Nevypadal zvlášť dobře, ale lip, než se cítila Piper. „Taky ze mě udělal zlatíčko," hlásil, „ale vzpamatoval jsem se dřív. Bůhví proč.Museli jsme tě namočit do řeky, aby ses z toho úplně dostala.Snažili jsme se tě usušit, ale ... Je fakt, fakt zima.“ číst dál

Všichni tři museli spojit síly, aby satyra zadrželi.„Nechte toho, trenére!" houkl Jason. „Dejte to dolů.“Do pokoje vběhl mladší muž. Jason uhodl, že to musí být Lit, syn toho v županu. Vězel v kalhotách od pyžama a tílku s nápisem NEBRASKA - STÁT LOUPAČŮ KUKUŘICE a držel meč,který vypadal, že dokáže vyloupat i jiné věci. Svalnaté paže měl plné jizev a tvář, lemovaná kudrnatými tmavými vlasy, by vypadala hezky, kdyby nebyla taky poškrábaná.Lit se okamžitě zaměřil na Jasona, jako by to byla nejhorší hrozba, vydal se k němu a máchal mečem nad hlavou.„Zadržte!“ vystoupila Piper a snažila se mluvit co nejklidněji.„Tohle je nedorozumění! Nic se neděje.“Lit se zarazil na místě, ale pořád se tvářil ostražitě.Moc nepomáhalo, že Hedge ječel: „Já je dostanu! Určitě!Nebojte se!“„Trenére,“ zaprosil Jason, „možná jsou hodní. Kromě toho jsme jim vlezli do domu.“ číst dál

Nebýt Lea, byl by Jason na cestě k předním dveřím pětkrát umřel.Poprvé to byly pohybem aktivované padací dveře v chodníčku,pak lasery na schodech, následoval rozprašovač nervového plynu v zábradlí verandy, jedovaté hroty v rohožce s nášlapným systémem a samozřejmě výbušný zvonek u dveří.Leo to všechno deaktivoval. Jako by ty léčky vycítil a vybral si z opasku vhodný nástroj, aby je zničil.„Ty jsi borec, člověče," vrtěl Jason hlavou.Leo se zamračil a prohlížel si zámek dveří. „Jo, borec," zavrčel.„Neumím pořádně spravit draka, ale jsem borec."„Poslouchej, to nebyla tvoje —“„Dveře jsou odemčené," oznámil Leo.Piper na ně nevěřícně zírala. „Vážně? Všechny ty pasti,a dveře jsou odemčené?"Leo otočil knoflíkem. Lehce se otevřely. Bez váhání vešel dovnitř. číst dál

Řítili se volným pádem, pořád ještě na drakově hřbetě, ale Festus měl studená záda. Rubínové oči mu zmatněly.„Už ne!“ ječel Leo. „Nemůžeš zase spadnout!"Stěží se udržel. Vítr ho štípal do očí, ale podařilo se mu otevřít ovládací panel na drakově krku. Mačkal tlačítka. Tahal za drátky. Drakova křídla jednou mávla, ale Leo ucítil pálící se bronz. Řídicí systém byl přetížený. Festus neměl sílu letět dál a k hlavnímu panelu na hlavě se Leo za letu nedostal. Viděl světla města pod nimi - jen záblesky ve tmě, jak se v kruzích řítili dolů. Zbývaly jim vteřiny, než se zřítí.„Jasone!“ zaječel. „Vezmi Piper a odleťte!”„Co?“„Musíme se odlehčit! Možná, že draka restartuju, ale je přetížený!”„A co ty?“ křikla Piper. „Co když se ti to nepovede —“„Já to zvládnu,“ vykřikl Leo. „Jen leť te za mnou na zem.Honem! “ číst dál

Leo se v jednom kuse ohlížel. Napůl čekal, že uvidí ty odporné sluneční draky, zapřažené do létajícího vozu s ječící kouzelnou obchodnicí, která po nich hází jedy, ale nepronásledovalo je nic.Nasměroval draka k jihozápadu. Nakonec se kouř z hořícího obchodního domu rozplynul v dálce, ale Leo se uvolnil,teprve když předměstí Chicaga vystřídala zasněžená pole a slunce začalo zapadat.„Dobrá práce, Festusi." Poplácal draka po kovovém hřbetě.„Tos zvládl parádně."Drak se otřásl. Soukolí v krku mu poskočila a zachrastila.Leo se zamračil. Tyhle zvuky se mu nelíbily. Pokud ten řídicí disk zase vypov... číst dál

Piper odchytila princeznu, zatímco si Jason a Leo zašli prohlédnout oživlé kožichy.„Chcete, aby se unakupovali k smrti?" chtěla vědět.„Hmmm.“ Princezna odfoukla prach z vitríny s meči. „Jsem jasnovidka, má drahá. Znám tvé malé tajemství. Ale tím se nechceme zabývat, že ne? Ti chlapci se tak dobře baví.“Leo se chechtal a zkoušel si klobouk, zřejmě vyrobený ze začarované kůže mývala. Ocas sebou škubal a nožky se divoce vrtěly, když se Leo procházel kolem. Jason si zamilovaně prohlížel pánské sportovní oděvy. Kluci, a baví je nakupovat oblečení? Jasné znamení, že je začarovalo nějaké strašlivé... číst dál

Piper by se nejradši rozběhla k výtahu.A druhá nejlepší možnost: zaútočit na tu divnou princeznu hned, protože Piper byla přesvědčená o tom, že se schyluje k boji. To, jak té ženě prosvítala tvář, když uslyšela Jasonovo jméno, nevěstilo nic dobrého. A teď se Její Výsost usmívala,jako by se nic nestalo, a Jasona a Lea zřejmě ani nenapadlo, že je něco špatně.Princezna ukázala k pultu s kosmetikou: „Je libo začít třeba s jedy?“„Prima přikývl Jason.„Lidi,“ vložila se do toho Piper, „přišli jsme sem pro bouřkové duchy a trenéra Hedgea. Pokud je tahle - princezna - vážně naše přítelkyně —“„Ach, já jsem víc než přítelkyně, má drahá," prohlásila Její Výsost. „Jsem obchodnice." Diamanty jí zazářily a oči se zaleskly jako hadí - chladně a temně. „Nedělej si starosti. My se tam dolů propracujeme, ne?" číst dál